DOMŮ  |  TIRÁŽ  |  KONTAKT  |  MAPA STRÁNEK  |  PŘIHLÁSENÍ
Vinonaut / klasifikace
de/cz


Oficiální, vinařským zákonem definovaná klasifikace německých vín je založena na predikátním neboli přívlastkovém systému, který je též uplatňován v rámci českého vinařského zákona, neboť mu byl německý systém určitým vzorem. Tento třídicí systém se řídí při jakostní klasifikaci vín jediným kritériem: cukernatostí moštu, německy „Mostgewicht“. Čím větší cukernatost – v Německu měřena na stupnici Oechsle, v ČR na stupnici ČNM –, tím vyšší přívlastek. Základ pomyslné jakostní pyramidy německých vín tvoří „Tafelwein“ (stolní vína – hrají minimální roli, neboť se téměř nevyrábí), následuje „Landwein“ (zemské víno – významem i množstvím též zanedbatelná kategorie), „Qualitätswein“ (jakostní víno), „Qualitätswein bestimmter Anbaugebiete – QbA“ (jakostní víno určeného původu), „Qualitätswein mit Prädikat“ (jakostní víno s přívlastkem): „Kabinett“ (kabinet), „Spätlese“ (pozdní sběr), „Auslese“ (výběr z hroznů), „Beerenauslese“ (výběr z bobulí), „Trockenbeerenauslese“ (výběr ze seschlých bobulí), „Eiswein“ (ledové víno). Navíc jsou přívlastky Kabinett, Spätlese a Auslese často doplněny adjektivy „trocken“ (suché – do 9g zbytkového cukru), „halbtrocken“ (polosuché – do 18g zbytkového cukru) nebo „feinherb“ (může znamenat polosuché nebo i polosladké – bez zavázně určené hranice zbytkového cukru). Chybí-li jeden z těchto údajů u přívlastku, jedná se o vína polosladká či sladká.
Nedostatky tohoto systému jsou evidentní: jakostní klasifikace vín dle jediného parametru (cukernatosti) je scestná, protože nezohledňuje další důležité parametry vína a hlavně ignoruje zásadní faktor konkrétního původu hroznů. Z tohoto důvodu prosazuje asociace VDP („Verband der Prädikatsweingüter“) – sdružení cca. 200 nejvýznamnějších německých vinařství – vlastní klasifikaci, založenou na apelačním systému, který klade důraz na původ vína. Základ tohoto třídílného systému propagovaného VDP tvoří tzv. „Gutsweine“, něco jako „statková vína“, tedy základní vína každého vinařství na vysoké úrovni, uprostřed jsou „Lagenweine“, tedy vína z určitých, klasifikovaných viničních tratí, a na špičce stojí tzv. „Grosse Gewächse“, tedy vína „Grand Cru“ z nejlepších parcel nejlepších viničních tratí. Pro výrobu těchto kategorií vín platí další pravidla, která se týkají povolených odrůd, minimální cukernatosti, maximálních výnosů, technologie výroby atd. Nutno podotknout, že tato klasifikace není aktuálně uznána vinařským zákonem. To znamená, že je například zakázáno uvést na lahvi „Grosses Gewächs“, na etiketě lze nalézt pouze označení „GG“. Jedná se tedy čistě o „soukromou“ legislativu, přičemž právo vyrábět vína „Grosses Gewächs“ náleží pouze členům VDP. Lze ale konstatovat, že vinařská veřejnost tuto „alternativní“ klasifikaci přijala, a zejména vína „Grosses Gewächs“ se těší velkému zájmu kritiků, obchodníků a zákazníků. Na druhé straně má přívlastkový systém v Německu dlouhou tradici a hodně zastánců, do budoucnosti se proto rýsuje určitá kombinace apelačního a přívlastkového systému – tak, jak již částečně funguje v Rakousku. Více informací ke klasifikačnímu modelu dle VDP v anglickém jazyce zde:

www.vdp.de/en/classification/